Udržení kontinuální podpory
Vedení
Ředitelé se ve fázi zavádění obvykle soustředí na to, aby parlament vůbec mohl vzniknout, ale teprve čas prověří, jak pevné má základy. Mnohdy se časem ukáže, že žákovský parlament není pevně usazen v rozvrhu nebo že domluvená podpora koordinátora ze strany vedení nemá jasné podmínky. Vedení školy má často po prvním roce pocit, že parlament už existuje a že ho konečně může „nechat na krku” koordinátorovi. Opak je pravdou – dejte si pozor na to, co bylo v prvním roce jen deklarováno.
Náchylnost k přetížení a personální změny
Koordinátor
Koordinátor po nějaké době začíná tušit, jak k Žákovskému parlamentu přistupovat, získává potřebné dovednosti, má spoustu nápadů, plánů a ambic. Zároveň však začíná zjišťovat, že i když parlament žáky baví, jedná se opravdu o velký kus systematické práce. Navíc může začít pociťovat, že vedení už jej nepodporuje tolik jako při zakládání parlamentu.
Poměrně často se stává, že spolu s vedením přinese myšlenku žákovského parlamentu do školy učitel, který se pak přirozeně stane koordinátorem, ale později zjistí, že na to nemá vhodné předpoklady, motivaci nebo čas. Někdy se také projeví, že koordinátor byl vybrán ředitelem a do práce nemá chuť, ani další motivaci.
Proto si dejte pozor na vyhoření a nenadálé změny na pozici koordinátora.
Opadá prvotní nadšení
Děti a parlament
U žáků se většinou začne postupně projevovat, že žákovský parlament už není něco nového a jen proto atraktivního. Děti navíc brzy zjistí, že celá činnost parlamentu se točí kolem odpovědnosti a že „se po nich stále něco chce“. Nebojte se, když po první vlně nadšení přijde odliv několika parlameňtáků – parlament je dobrovolný a jde především o proces. Nastavte si rituály jak se rozloučit s těmi, kdo odcházejí, a jak to má v klidu probíhat.
Objevující se odpůrci
Pedagogický sbor
Pokud se myšlenka parlamentu někomu z ostatních učitelů zpočátku moc nezamlouvala, záhy může začít proti parlamentu aktivně vystupovat, začít koordinátorovi „házet klacky pod nohy“ a nabourávat motivaci jeho i žáků. Na jednu stranu je to nepříjemná situace, jejíž řešení stojí koordinátora i ředitele spoustu času a energie. Na druhou stranu je to užitečný moment, kdy se ve škole začíná mluvit o podstatných věcech a kolegové si vyříkávají své postoje. Touto etapou je nutné s respektem a odhodláním projít.