Členové parlamentu veselou formou pojmenují, jaké podmínky by pro jejich práci v parlamentu byly užitečné.
Cíle a témata:
Zamyslet se nad tím, co práci parlamentu usnadňuje a co ji naopak znepříjemňuje.
Průběh:
Aby se žákovskému parlamentu dobře pracovalo, potřebuje k tomu základní podmínky, ideálně vlastní místnost. Pojďme se zamyslet nad tím, jak by mohla vypadat nejhorší místnost pro parlament, jakou si dokážeme představit. Aktivita je rozdělená do tří hlavní fází.
- Žáci nejprve několik minut sami, poté ve skupinách po třech až pěti vymýšlí (píší nebo kreslí):
Jak by mohla vypadat nejhorší místnost pro žákovský parlament na světě?
Jak to v takové místnosti asi vypadá?
Na čem se tam sedí?
Jaké je tam osvětlení?
Co je na zemi?
Co je na stěnách?
Jaká je tam teplota, barvy?
Jaké je vybavení místnosti?
Atd.Nejzajímavější nápady si žáci přestaví v celé skupině. - To, co jsme si řekli, že je špatně, obrátím v to, jak bychom to u nás chtěli mít. Dejte žákům ve skupinách 5 minut na to, aby převedli nejdůležitější věci na pozitivní. Co by se s touto naší místností dalo udělat, aby se nám tu více líbilo a lépe pracovalo?Znovu si nejzajímavější nápady zopakujte před celou skupinou, jeden člověk je zapisuje na viditelné místo.
- Připomeňte žákům, že se říká “jaké si to uděláš, takové to máš.” Proto je důležité si položit následující otázky:
Co z toho, co jsme si řekli, že by se nám líbilo, dokážeme sami udělat?
Kdo z vás má chuť něco z toho zajistit, zkusit zařídit?
Koho s tím budeme potřebovat oslovit (pana školníka, paní ředitelku, rodiče atd.)?
Kdo co udělá, do kdy a jak?