Jak je na tom váš žákovský parlament?

Díky následujícímu dotazníku můžete na svůj parlament nahlédnout z odstupu a získat informaci o tom, jak na tom jste – nejde o hodnocení, zda je váš parlament dobrý či špatný. Na základě vašich odpovědí získáte okamžité vyjádření a tipy, kudy se vydat při zefektivňování vašeho parlamentu. Doporučujeme dotazník vyplňovat společně v tandemu ředitel/ka – koordinátor/ka.

Dotazník tvoří 12 otázek vždy s nabídkou čtyř odpovědí, ze kterých vyberte tu, jež se nejvíce blíží realitě u vás ve škole. Zároveň se snažte na situaci vašeho žákovského parlamentu nahlížet co nejobjektivněji. Ke každé odpovědi rovnou dostanete konkrétní doporučení.

Dotazník je také rozdělený do třech tematických částí podle klíčových faktorů, které nejvíce ovlivňují činnost žákovského parlamentu (podpora od vedení školy, činnost koordinátora, zapojení třídních učitelů). Na konci každé tematické části dostanete ihned souhrnné doporučení k danému tématu. Znění těchto souhrnných doporučení vám následně přijde také e-mailem, abyste je měli k dispozici a mohli podle nich postupovat.

Tento autoevaluační nástroj efektivity žákovského parlamentu byl vytvořen v souladu s modelem Competences for Democratic Culture od Rady Evropy, který odkazuje k tomu, že u žáků můžeme rozvíjet buď hodnotovou, postojovou, dovednostní anebo znalostní rovinu kompetencí pro demokratickou kulturu. Jak ukazuje naše mnohaletá zkušenost ze základních i středních škol, žákovské parlamenty rozvíjejí hodnotově-postojovou a dovednostní rovinu kompetencí žáků.

1/12 Jak často se schází váš žákovský parlament?

Máte to nastaveno optimálně. Pravidelné scházení se jednou týdně je nejdůležitějším parametrem pro kvalitní fungování žákovského parlamentu.

Tip: Zkuste také najít vašemu ŽP místo v rozvrhu tak, aby všichni účastníci školního života věděli, kdy se parlament schází, a bylo zjevné, že vedení školy vyčlenilo na schůzky parlamentu takový čas, ve kterém mohou přijít zástupci všech zapojených tříd.

Bylo by lepší scházet se častěji. Buď máte velmi zkušený a funkční parlament, jehož členové mají prostor a motivaci na to, aby se scházeli i sami v týdnu mezi zasedáními, anebo se domníváte, že jednou za 14 dnů vám setkání stačí. Ze všech výzkumů a analýz však vyplývá, že nízká frekvence schůzek je nejčastější příčinou různých problémů ŽP (slabá motivace žáků, malá ochota brát si něco na starost, nedotahování úkolů, malá efektivita apod.). Zkuste se domluvit na pravidelných schůzkách každý týden.

S takto nepravidelnými schůzkami se bohužel nejedná o skutečný a efektivní žákovský parlament. Žáci nemají možnost pravidelně rozvíjet své dovednosti a po měsíci nejspíš ani neudrží v hlavě úkoly, které si vzali na starost. Ze všech výzkumů a analýz vyplývá, že nízká frekvence schůzek je nejčastější příčinou různých problémů ŽP (slabá motivace žáků, malá ochota brát si něco na starost, nedotahování úkolů, malá efektivita apod.). Osvědčená frekvence setkávání je 1x za týden, pro zkušené parlamenty pak maximálně 1x za 14 dnů.

Bylo by lepší scházet se častěji a pravidelně. Buď máte velmi zkušený a funkční parlament, jehož členové mají prostor a motivaci na to, aby se scházeli i sami v týdnu mezi zasedáními, anebo se domníváte, že jednou za 14 dnů vám setkání stačí. Ze všech výzkumů a analýz však vyplývá, že nízká frekvence schůzek je nejčastější příčinou různých problémů ŽP (slabá motivace žáků, malá ochota brát si něco na starost, nedotahování úkolů, malá efektivita apod.). Zkuste se domluvit na pravidelných schůzkách každý týden.

2/12 Jak dlouhá jsou zasedání vašeho žákovského parlamentu?

Jedná se o příliš malou časovou dotaci, žáci nestihnou udělat vše, co je potřeba, natož pak nakládat s vlastní odpovědností za svěřené role a úkoly. Schůzka parlamentu by měla trvat minimálně 45 minut, optimálně 90 minut.

Tip: Zkuste kromě více času najít také lepší místo v rozvrhu tak, aby zasedání ŽP nemuselo probíhat o přestávce nebo během výuky.

Je dobře, že se nescházíte o přestávkách nebo během vyučování. Nicméně časová dotace by měla být delší – minimálně 45 minut, optimálně 90 minut.

Časovou dotaci máte dostatečnou (i když optimum je 90 minut). Zkuste však zvážit, zda by se parlament mohl scházet mimo vyučování (pravidelně, ve stejný den a čas, aby se mohli účastnit i ostatní žáci či učitelé). Ze zkušenosti škol vyplývá, že pokud jsou kvůli ŽP žáci uvolňováni z jiných předmětů, nedělá to dobrotu.

To je fajn, za 45 minut lze stihnout většinu podstatného, co se v parlamentu žáci pravidelně učí. Jedná se o minimální časovou dotaci, kdy je možné se žáky pracovat takovým způsobem, aby mohli mít za zasedání parlamentu a činnosti s tím spojené zodpovědnost a tuto svou zkušenost s pedagogem reflektovat.

Tip: Zkuste dělat zasedání delší – optimum je 90 minut. Pak můžete stihnout i úvodní „ledolamku“ či závěrečnou reflexi zasedání. Stejně tak můžete účinněji pracovat s předáváním odpovědnosti žákům a nechat jim na starost procesy během zasedání.

3/12 Jak vedení vaší školy informuje o parlamentu váš pedagogický sbor?

Důležité je, že se vedení školy neschovává za koordinátora a netváří se, že parlament je jen jeho záležitostí. Koordinátor má za úkol koordinovat parlament, nikoliv motivovat kolegy. Ředitelé by měli explicitně a opakovaně pedagogům sdělovat, proč parlament ve škole je a v čem žáky rozvíjí, a ukazovat, že znají jeho konkrétní činnost. To by měli dělat průběžně alespoň jednou za čtvrtletí.

Informace o ŽP k ostatním pedagogům u vás ve škole proudí, nicméně pro koordinátora je nekomfortní, když má jen tichou podporu vedení. Ředitelé by měli explicitně a opakovaně pedagogům sdělovat, proč parlament ve škole je a v čem žáky rozvíjí, a ukazovat, že znají jeho konkrétní činnost. To by měli dělat průběžně alespoň jednou za čtvrtletí.

Děláte to skvěle. Nepřestávejte přínos a činnost parlamentu pedagogům opakovaně vysvětlovat a představovat. Můžete tak zabránit stagnaci ŽP a blokování parlamentu ze strany kolegů, kteří ho nepovažují za důležitý. Role vedení je v tomto klíčová, nemělo by ani postupem času nechávat odpovědnost za parlament jen na koordinátorovi. Ředitelé by měli pedagogům stále ukazovat, že za parlamentem pevně stojí a vědí, proč ho ve škole chtějí.
Tip: Vysvětlujte pedagogům přínos parlamentu pro žáky i celou školu na konkrétních příkladech činnosti ŽP. Také můžete jednou za rok uspořádat pro učitele workshop, na který přizvete žáky a společně v bezpečném prostředí proberete vše, co ohledně ŽP zrovna potřebujete řešit.

Když se o ŽP nemluví, jako by nebyl. Parlament je věc veřejná a jeho úspěch závisí na informovanosti a podpoře všech aktérů. Pokud žákovský parlament ve škole chcete mít, je potřeba jeho činnost pedagogům pravidelně vysvětlovat a představovat, jinak riskujete jeho destrukci kvůli negativně naladěným učitelům. Role vedení je v tomto klíčová, nemělo by ani postupem času nechávat odpovědnost za parlament jen na koordinátorovi. Ředitelé by měli pedagogům stále ukazovat, že za parlamentem pevně stojí a vědí, proč ho ve škole chtějí. Alespoň jednou za čtvrtletí by měli celému pedagogickému sboru připomínat, jak ŽP žáky a školu rozvíjí a na konkrétních činnostech ukazovat, čemu se děti díky parlamentu učí.

4/12 Jak jsou u vás ve škole zajištěny podmínky práce koordinátora?

Koordinátor ŽP má u vás velmi dobré pracovní podmínky. Vedení mu dává najevo, že si jeho práce váží. Každotýdenní zasedání parlamentu, komunikace s žáky i pedagogy v průběhu týdne, plánování činnosti – to vše zabere mnoho času i energie. Finanční odměna za tuto náročnou práci je tedy zcela na místě. Stejně tak DVPP je pro vás asi samozřejmostí. Pokud máte stanovené a zapsané vzdělávací cíle ŽP ve školním vzdělávacím programu, nemůže mít koordinátor lepší pozici.
Tip: Důležitou podporou – obzvláště v prvním roce, kdy ŽP zakládáte – jsou i pravidelné schůzky vedení s koordinátorem, kde můžete plánovat, analyzovat a vyhodnocovat činnost parlamentu, ale i sdílet dojmy a plánovat zlepšování klimatu celé školy. Nezapomeňte proto zanést rozvoj občanských kompetencí žáků do vize školy (stejně jako jsou vzdělávací cíle parlamentu zaneseny do vašeho ŠVP). Podmínky pro práci koordinátora můžete dále zlepšit tím, že najdete pro zasedání ŽP vlastní místnost a koordinátorovi svěříte finance podle domluveného rozpočtu.

Je patrné, že vedení hledá možnosti, jak práci koordinátora podpořit, a zamýšlí se nad formou podpory v rámci organizace školy. Přesto doporučujeme podpořit koordinátora jasným finančním ohodnocením (např. na DPP) a nabídnout mu výběr vlastního DVPP k občanskému vzdělávání. Velmi pomůže také zanesení vzdělávacích cílů ŽP do dokumentů školy, např. ŠVP.

Role koordinátora ŽP je náročná a měla by být finančně ohodnocena. Koordinátor kromě samotných zasedání ŽP stráví mnoho času přípravou, akcemi a průběžnou komunikací s žáky i kolegy. Vedení by se mělo s koordinátorem domluvit na konkrétní částce a formálně odměnu zajistit např. jako DPP. Stejně tak by měl mít koordinátor možnost rozvíjet se výběrem vlastního DVPP.

Je patrné, že se u vás s parlamentem počítá a má podporu vedení. Důkazem je zanesení vzdělávacích cílů a činnosti parlamentu do kurikulárních dokumentů školy. Dále je však nutné se zaměřit také na podporu koordinátora ŽP a jeho potřeb. Doporučujeme, aby se ředitel/ka s koordinátorem/kou co nejdříve sešli a domluvili se na konkrétní finanční odměně za činnost v parlamentu. Koordinátor může být podpořen také možností DVPP dle vlastního výběru.

Shrnutí I. části

Jak vedení školy podporuje žákovský parlament?

Váš parlament má velmi slabou podporu od vedení školy. Koordinátor je pravděpodobně pod velkým tlakem a žáci mají malou motivaci pro práci v ŽP. Pokud má váš parlament fungovat, musí ředitel/ka vědět, proč ho ve škola má a musí za ním stát. Za stávajících okolností zvažte, zda je možné ze strany vedení radikálně změnit přístup anebo zda parlament nezrušit. Základní opatření pro zlepšení: dopřát lepší (finanční i nefinanční) podmínky člověku, který má s parlamentem práci, a nastavit zasedání parlamentu 1x týdně alespoň na 45 minut.

Shrnutí I. části

Jak vedení školy podporuje žákovský parlament?

Váš parlament má od vedení školy základní podporu a nejnutnější podmínky pro to, aby vůbec mohl fungovat. Vedení buď chce parlament ve škole mít a neví, jak jej podpořit, anebo parlament ve škole bere jako fakt a není pro něj prioritou. Zaměřte se proto hlavně na usazení žákovského parlamentu v životě školy pomocí pravidelných a dostatečně dlouhých schůzek (každý týden alespoň na 45 minut) a na větší podporu koordinátora (finančním ohodnocením, ale i důslednější prezentací přínosů parlamentu z úst ředitele). Jinak bude váš ŽP uvadat a koordinátor jej může časem začít vnímat jako zátěž či povinnost a ztratí vnitřní motivaci.

Shrnutí I. části

Jak vedení školy podporuje žákovský parlament?

Žákovský parlament je pro vedení vaší školy jednou z priorit. Je to vidět na tom, jaké podmínky ředitel/ka garantuje jak parlamentu, tak koordinátorovi.

Tip: Vedení může podpořit to, aby se vzdělávací cíle a přínosy parlamentu promítly i do ŠVP. Koncepční uchopení nejen parlamentu, ale celého občanského vzdělávání ve škole zajistí například to, že i negativní postoje v pedagogickém sboru nebo změny na pozici koordinátora nebudou pro ŽP ohrožující. Stejně tak vřele doporučujeme posílit pozici koordinátora druhým člověkem do týmu.

5/12 Jak koordinátor předává odpovědnost žákům?

Role koordinátora je trochu jiná než role učitele. Pokud byl koordinátor vedením parlamentu pověřen vedením a kolegové očekávají, že právě on zajistí výsledky parlamentu, ocitá se tak „v pasti“. Koordinátor má odpovědnost za to, že se žáci parlamentu něco naučí, žáci zase mají zodpovědnost za to, že dobrovolně a na základě mandátu z třídních voleb budou plnit dílčí úkoly, které si vzali na starost. Když bude mít za vše odpovědnost koordinátor, hrozí, že to žáky přestane bavit a že koordinátorovi dojdou síly. Samozřejmě nemůže žáky do všeho rovnou „hodit“, nejprve jim musí ukázat, jak činnosti spojené s ŽP dělat a postupně je nechat pocítit důvěru a chuť převzít odpovědnost. Jedním z nejvýraznějších cílů ŽP by mělo být žáky učit, jak zacházet s odpovědností za svěřené úkoly a činnosti.

To, že za činnost vašeho parlamentu mají odpovědnost žáci, je opravdu výjimečný úspěch. Současně je potřeba si stále připomínat, že koordinátor je coby vzdělavatel v parlamentu stále velmi důležitý a nemůžete zůstat stát úplně stranou. Je potřeba se učit používat „koučovací“ přístup a děti na jejich cestě provázet – ať už kladením účinných otevřených otázek nebo reflektováním zažitého. Když si je koordinátor vědom toho, že jeho role je čistě vzdělávací a jde mu o procesy, který ve skupině probíhají, nikoliv o výsledky či výstupy, pak může velmi efektivně učit žáky odpovědnosti. Přesto anebo spíše právě proto by se neměl zdráhat zasáhnout, když je potřeba.

Gratulujeme, stát se z učitele koordinátorem parlamentu je do značné míry mistrovství. Dobrý koordinátor používá „koučovací“ přístup a děti na jejich cestě provází – ať už kladením účinných otevřených otázek anebo reflektováním zažitého. Navíc se nezdráhá zasáhnout, když je potřeba. Když si je koordinátor vědom toho, že jeho role je čistě vzdělávací a jde mu o procesy, který ve skupině probíhají, nikoliv o výsledky či výstupy, pak může velmi efektivně učit žáky odpovědnosti. Je to dost pravděpodobně jedna z nejtěžších a současně nejdůležitějších věcí při práci se ŽP.
Tip: Pokud má koordinátor svou roli dobře zvládnutou, může přemýšlet o tom, jak tuto dovednost předat dalšímu člověku, který s ním parlament povede ve dvojici anebo jej povede po něm.

Prvním, přirozeným a velmi efektivním krokem při předávání odpovědnosti žákům je nechat žáky vidět a zažít, „jak se to má dělat“. Někdo jim musí ukázat, jak správně vést projekt, jak moderovat zasedání, jak si lze poctivě a nenásilně rozdělovat úkoly apod. Teprve potom to žáci mohou zkoušet samostatně. Jen je důležité vědět, že se jedná o první krok ze dvou a příliš jej neprotahovat. Dílčí věci mohou žáci zvládnout už měsíc po založení parlamentu, vést zasedání pak přibližně po půl roce fungování. Z učitele se pak stává opravdový koordinátor. Měl by používat „koučovací“ přístup a děti na jejich cestě provázet – ať už kladením účinných otevřených otázek anebo reflektováním zažitého. Když si je koordinátor vědom toho, že jeho role je čistě vzdělávací a jde mu o procesy, který ve skupině probíhají, nikoliv o výsledky či výstupy, pak může velmi efektivně učit žáky odpovědnosti.

6/12 Jak jsou žáci zapojeni do průběhu zasedání parlamentu?

Takto intenzivní zapojení všech žáků do zasedání ŽP není vůbec jednoduché – je vidět, že jste tomu věnovali hodně času a energie. Tento stav vám jednak usnadňuje práci, a hlavně tak zajišťujete, že se všichni v ŽP něco učí a rozvíjejí se.

Tip: Zkuste se zaměřit na zpětnou vazbu ke konkrétním rolím, k tomu, co žáci dělají a čím zasedání přispívají. Můžete to dělat buď na konci každého zasedání anebo s některými žáky mimo zasedání. Obzvláště zajímavé pak může být sledovat, zda moderátoři opravdu jen pomáhají strukturovat proces anebo zda výrazněji zasahují do zasedání či dokonce rozhodují o jeho průběhu.

Úkolem koordinátora rozhodně není všechno dělat za žáky. Většinu mohou mít na starosti žáci (příprava setkání, moderování, zápis, docházka, příprava místnosti i pomůcek apod.) a také mohou dělat spoustu věcí navíc (fotit, vymýšlet hry, spravovat rozpočet, dělat propagaci...). Zkuste se zaměřit na to, aby každý člen parlamentu měl svou odpovědnost, svůj úkol, svou pravidelnou roli, kterou přispívá k tomu, aby zasedání probíhalo. Tento proces nejspíš bude poměrně náročný, ale stojí za to se věnovat a nechat stranou efektivitu projektů a konkrétní výsledky. Je dobré žákům tento princip vysvětlit a nechat je rozdělit si role. Pak mohou zkusit realizovat projekt, jež může skončit i neúspěchem, ale bude možné se z něj poučit. Co když žáci řeknou, že si nic na starost vzít nechtějí? Nic se neděje, parlament jen bude chvíli přešlapovat na místě. I pokud s parlamentem teprve začínáte a hodně věcí zatím dělá koordinátor, je dobré rozdělit odpovědnost za drobné úkony žákům.

Podařilo se vám do role moderátora či moderátorů vychovat žáky, kteří zvládnou skupinu vést. Je to určitě úspěch, ale jen částečný. Velmi často tito moderátoři „opanují“ celé zasedání a jen rozdělují úkoly. Optimální scénář je takový, že moderátor vlastně funguje jako koordinátor – je si vědom toho, že cílem není za každou cenu dotáhnout projekt do konce, ale rovnoměrně zapojit co nejvíce žáků. Moderátor má jen strukturovat debatu a nikoliv za skupinu rozhodovat či rovnou přidělovat úkoly.

Tento stav je velmi častý a velmi přirozený. Pracujete s potenciálem žáků, které na zasedáních máte. Současně je úkolem koordinátora hledat způsoby a cesty, jak zapojit i ty, kteří doposud odpovědnost za žádný úkol nenesou. Vaším cílem by nemělo být mít svižné zasedání či dělat kvalitní projekty, ale zapojovat co nejvíce žáků a rozvíjet je. Většinu toho, co teď má na starosti koordinátor, mohou mít na starosti žáci (příprava setkání, zápis, docházka, příprava prostor i pomůcek apod.) – pro každého se něco najde. Pak by měl koordinátor začít přemýšlet o tom, komu a jak předat moderování schůzek ŽP.

7/12 Jak si váš parlament vybírá projekty, které bude realizovat?

Zdá se, že to žáci dělají dobře… Ale pravdou je, že to je vaše zásluha. Jen koordinátor/ka parlamentu a vedení školy vědí, kolik práce a úsilí stojí za tím, aby žáci byli schopni přinášet ze tříd konstruktivní podněty, aby z nich dokázali vybrat realizovatelné projekty, které mají pokud možno dopad na co nejvíce žáků školy, a aby časem přicházeli i s vlastními návrhy na projekty.

Tip: Zkuste žákům představit různé typy projektů (charitativní, vzdělávací, týkající se prostoru školy či klimatu ve škole, školní akce, projekty zaměřené na vzájemné vztahy apod.) a navrhněte jim dělat něco, co ještě nezkusili. Mnoho inspirace najdete zde https://cedu.cz/pribehy-a-hry.

Trochu jste zapomněli na to, že se jedná o „žákovský“ parlament. Mají-li žáci mít motivaci pro realizaci projektu i pro sbírání dalších podnětů, musí to odrážet jejich náměty a vycházet z jejich potřeb. Upřímně řečeno nezáleží tolik na tom, čím se žáci zabývají, klíčové je, jakým způsobem se tím zabývají. Soustřeďte se proto na to, aby náměty na projekty přinášeli sami parlamenťáci. V tom pomůže hlavně promyšlený způsob sběru návrhů a podnětů ze tříd.

Není špatné, když koordinátor pomáhá s tříděním návrhů tak, že jsou nakonec žáci s výběrem spokojení. Problém je, když koordinátor buď ovlivňuje jejich rozhodování anebo je nenechá vybrat si projekt, který má jen malou šanci na úspěch. Je fajn, když s nápady přicházejí členové parlamentu, ale nesmí to být jediný zdroj. Důležité je, aby parlamenťáci byli schopní přinášet konstruktivní podněty také ze svých tříd a aby z nich dokázali vybrat realizovatelné projekty, které mají pokud možno dopad na co nejvíce žáků školy. Pro koordinátora může být náročné pokládat dětem otázky, které by je mohly přivést k tomu, že projekt bude těžko realizovatelný, a přesto je nechat se do něj pustit. Ale i to je součástí jeho role...

Návrhy od žáků z parlamentu, koordinátora, jiných učitelů i vedení školy jsou legitimním zdrojem nápadů. Nicméně většina podnětů by měla přicházet od žáků ze tříd. Tím zaručíte, že nakonec budete realizovat projekt, který odpovídá potřebám co nejvíce žáků a parlamenťáci budou mít chuť jej realizovat. Smyslem parlamentu není se skupinou 25 dětí realizovat hezké projekty, ale postupně vytvářet příležitosti pro to, aby se mohly zapojit všechny děti ze školy.

8/12 Jak pracujete ve vaší škole s cíli žákovského parlamentu?

Říká se, že pokud si kapitán lodě nestanoví cíl, kam chce doplout, těžko dopluje tam, kam chce. Pojmenovat si a popsat cíle na dané období (čtvrt roku, pololetí, školní rok) vám pomůže zodpovědět na otázku: „Co, kdy a jak chceme v naší škole pomocí ŽP rozvíjet?“ To jsou dlouhodobé vzdělávací cíle, napište je do stanov ŽP i do ŠVP. Krátkodobě si můžete v ŽP také stanovit dílčí cíle pro nastavení procesů při zasedání parlamentu (kdo co dělá, jak prezentujeme, jak společně rozhodujeme apod.) a cíle obsahové (jaké projekty a aktivity budeme dělat).

Máte představu a plány, jaké místo má žákovský parlament v životě školy mít. Udělejte další krok a vaši představu popište. Stanovte si cíle žákovského parlamentu na dané období, společně je prodiskutujte a napište do stanov ŽP. Dlouhodobé vzdělávací cíle zapište také do ŠVP. Tím váš žákovský parlament získá jasné ukotvení v kurikulárních dokumentech a cíle ŽP budou jasně formulované.

Jste na dobré cestě. Cíle ŽP máte pojmenované a zapsané díky koordinátorovi. S cíli jsou také seznámeni ostatní a jsou uvedené ve stanovách či podobném dokumentu. Udělejte další krok a cíle ŽP příště vytvářejte společně v tandemu koordinátor/ka – ředitel/ka. A kromě stanov zapište dlouhodobé vzdělávací cíle ŽP i do vašeho ŠVP. Váš parlament tak získá důležité ukotvení a legitimitu v hlavním kurikulárním dokumentu školy.

Je patrné, že parlament je ve středu vašeho zájmu a všichni důležití aktéři školního života se mohou vyjádřit k jeho směřování. Včleněním do ŠVP získal váš ŽP formální oporu v hlavním kurikulárním dokumentu školy, a je tak zřetelné jeho směřování.

Tip: Seznamte s cíli ŽP i rodičovskou veřejnost na třídních schůzkách. Stejně tak můžete cíle ŽP představit např. školské radě. Pokud hledáte cestu, jak jít ještě dál, je třeba si uvědomit, že žákovský parlament je sice velmi komplexním a efektivním, ale současně jen nástrojem občanského vzdělávání obecně. Vytvořte si vizi a cíle občanského vzdělávání jako takového.

Shrnutí II. části

Jak koordinátor svou činností přispívá k efektivitě parlamentu?

Koordinátor/ka parlamentu je po vedení školy druhým nejvýraznějším faktorem, který má bezprostřední vliv na to, jak parlament ve škole funguje. Koordinátor je vzdělavatelem, který na zasedáních parlamentu má na mysli to, že parlament má vzdělávací cíle, a hledá cesty, jak jich dosahovat. Ve vašem parlamentu možná nepracujete se vzdělávacími cíli anebo se i přes to, že je máte, zaměřujete spíše na to, kolik projektů děti v parlamentu zrealizují, než na to, co se tím učí. Koordinátor parlamentu je metodickým garantem toho, že se děti učí v parlamentu rozvíjet občanské kompetence a že k tomu mají dobré podmínky. Je možné, že koordinátor nezná základní metodiku pro tuto roli (rozdělování rolí, dlouhodobé i roční cíle, předávání odpovědnosti žákům…). Je také možné, že koordinátora a/anebo žáky práce v žákovském parlamentu netěší.

Shrnutí II. části

Jak koordinátor svou činností přispívá k efektivitě parlamentu?

Koordinátorovi vašeho parlamentu se rozhodně nedá upřít snaha a ve své činnosti má nejspíš i nakročeno dobrým směrem. Nicméně potřebuje ve své koordinátorské práci ještě trochu podpořit anebo dozrát. Zkuste zvážit, zda má koordinátor na parlament dostatek energie, případně dobré podmínky garantované vedením školy (spolupráce s vedením při plánování a stanovování cílů činnosti ŽP či možnost DVPP). Žáci nemusí žádné nedostatky ve fungování ŽP pociťovat, ale brzo se může projevit únava koordinátora, slabá spolupráce ze strany třídních učitelů či rozšířený dojem, že se parlament nikam neposouvá. Nezapomeňte, že klíčovou úlohou parlamentu je předávání odpovědnosti dětem. Myslete stále na to, že proces učení je důležitější, než precizní projekt, který se líbí dospělým.

Shrnutí II. části

Jak koordinátor svou činností přispívá k efektivitě parlamentu?

Koordinátor vašeho parlamentu svou roli zvládá skvěle. Ví, k čemu parlament ve škole je a co se jeho prostřednictvím žáci mohou učit a učí. Zdá se, že koordinátor si velmi dobře ví rady, jak ŽP vést. Váš parlament by díky tomu měl mít i dobrou prestiž u žáků i ostatních pedagogů.

Tip: Zkuste profesní dovednosti koordinátora dále zlepšovat skrze hospitaci kolegy/ně anebo zvažte metodickou podporu formou mentoringu.

9/12 Jak u vás probíhají volby do žákovského parlamentu?

Pozor, třídní učitel má být jen průvodcem ve volebním procesu! Mnoho pedagogů si bohužel myslí, že vědí lépe než žáci, kdo se do parlamentu hodí. Jejich úkolem není dětem říkat, koho mají volit, ale dodat jim chuť, informace a navrhnout postup, jak volit. Žáci mají mít možnost svobodně si vybrat. Proto je potřeba, aby třídní učitelé dostali jednotnou metodiku k volbám, díky které budou vědět, co žákům o ŽP říci, jak je motivovat, a následně nechají kandidovat ty žáky, kteří budou sami chtít.

Je správné, že volby pořádají třídní učitelé. A může se zdát logické, že to každý dělá podle svého, jsou to přece zkušení kantoři a vědí, co obnáší volby. Avšak pozor: mnoho z nich neví, jak to metodicky udělat, a někteří volby do ŽP z různých důvodů ani dělat nechtějí. Pro úspěšně zrealizované volby je proto klíčové, abyste kolegům dodali jednotné metodické pokyny pro konání voleb, díky kterým budou vědět, co žákům o ŽP říci, jak je motivovat a následně nechají kandidovat ty žáky, kteří sami chtějí.

Tento scénář je optimální. Třídní učitelé tím navážou vztah se třídou směrem k parlamentu, a i v průběhu roku pak dávají zástupcům parlamentu ve své třídě prostor (např. na třídnických hodinách). Stejně tak je velmi cenné, že kolegům dodáváte jednotné podklady (informace o ŽP, tipy pro motivování, podklady k aktivitám...).

Tip: Udělejte před začátkem každého školního roku krátké setkání s třídními učiteli, kde ověříte, že mají všechno, co potřebují k realizaci kvalitních voleb (informace o ŽP, motivaci, podklady, know-how...). Každoroční opakování je užitečné nejen pro nové třídní učitele.

Někdy je efektivní, když koordinátor pomůže s volbami ve třídě, kde si třídní učitel není jistý. Určitě by ale koordinátor neměl dělat volby za třídní učitele. Je to jejich důležitá odpovědnost směrem k parlamentu. Navíc je to začátek spolupráce mezi parlamentem a třídou. Když volební proces nevedou třídní učitelé, obvykle se tím špatně nastaví celkový vztah k ŽP, který se pak projevuje i v průběhu roku. Klíčové však je, aby třídní učitelé věděli, jak volby pořádat, a postupovali ve všech třídách podobně. Poskytněte proto všem jednotnou metodiku, díky které budou vědět, co žákům o ŽP říci, jak je motivovat, a že mají nechat kandidovat ty žáky, kteří sami chtějí.

10/12 Jak u vás ve škole vymezujete, do čeho žákovský parlament může a nemůže zasahovat?

Písemné a viditelně zveřejněné kompetence parlamentu jsou základem pro to, aby všichni účastníci školního života byli srozuměni s tím, co vlastně žákovský parlament je a čím se zabývá. Zásadní však je, kdo kompetence parlamentu vymezí. Nejvíc obav i očekávání mají obvykle pedagogové, a tak je nezbytné, aby se zejména třídní učitelé, případně i ostatní účastnili procesu, kdy se kompetence parlamentu diskutují, nastavují a zapisují. Mají tak možnost seznámit se s tím, jak parlament jako vzdělávací nástroj ve škole funguje, jaké jsou jeho cíle a čím žáky a školu rozvíjí.

Bohužel nepsaným pravidlům rozumí jen současní učitelé, a navíc jen někteří. Například rodiče nebo žáci je znát nemusejí. Je nezbytné, aby se třídní učitelé účastnili procesu, kdy se kompetence parlamentu diskutují, nastavují a zapisují. Je potřeba, aby tvorbu takového dokumentu moderoval tandem koordinátor/ka – ředitel/ka. A aby tento dokument byl následně zveřejněn, na středních školách by měl být i připomínkován žáky. Všichni učitelé i žáci tak mají možnost seznámit se s tím, jak parlament jako vzdělávací nástroj ve škole funguje, jaké jsou jeho cíle a čím žáky a školu rozvíjí.

Tento scénář je optimální. Učitelé přesně vědí, jak žákovský parlament funguje, čím se zabývá a čím nikoliv, a jsou s tím ztotožněni.

Tip: Nechte parlament vyjadřovat se i k citlivým tématům jako je práce jednotlivých učitelů či kvalita výuky. Samozřejmě pokud to učiní kultivovanou formou. Ve školách s vyspělou demokratickou kulturou se o tom, co parlament může a co už ne, vlastně ani nevede diskuse. Pro všechny účastníky školního života je přirozené, že se žáci mohou ptát a zajímat o cokoliv, protože podstatný je proces zapojování se do života školy, nikoliv téma. Proč by žáci nemohli vyjádřit své vidění kvality výuky konkrétního učitele, pokud to učiní slušně?

Je to jedna z dalších potenciálních zátěží pro koordinátora, která mu navíc nepřísluší. Kompetence parlamentu je dobré nastavit konsensuálně se všemi učiteli a s vedením školy, zapsat je a zveřejnit. Koordinátor pak může poukazovat na tento dokument, ale není soudcem toho, co ještě „ano“ a co už „ne".

11/12 Jak a kdy mohou zástupci parlamentu komunikovat se svou třídou?

Tato forma předávání informací o ŽP je vhodná jen jako doplňková, nikoliv jako hlavní. Škola by měla vytvořit prostor, kde a kdy si zástupci parlamentu mohou se spolužáky předávat informace. Třídní učitelé jsou pak garanty toho, že se to děje opakovaně, cíleně a v bezpečném prostředí. Povzbuďte vaše třídní učitele v tom, aby parlamenťákům dávali prostor pravidelně, stejně často jako jsou zasedání parlamentu, a aby to dělali cíleně.

Je cenné, že žáci dostanou prostor, když si o něj řeknou. Současně hrozí, že někteří žáci si o něj neřeknou vůbec nebo v úplně jiném intervalu, než si žádá situace. Povzbuďte vaše třídní učitele v tom, aby žákům dávali prostor pravidelně ve stejné frekvenci, jako jsou zasedání parlamentu, a aby to dělali cíleně.

Je svým způsobem logické, že třídní učitel má na starosti hodinu, kdy se o parlamentu mluví, a tak ví, zda se to zrovna hodí či nikoliv. Stejně tak je poměrně výhodné, že učitel výzvou může povzbudit váhavé žáky. Na druhou stranu je tak předávání informací o ŽP závislé na tom, zda ten který učitel parlamenťáka vyzve či nikoliv, což žáky staví do nekomfortní situace. Povzbuďte vaše třídní učitele v tom, aby žákům dávali prostor pravidelně a stejně často jako jsou zasedání parlamentu, a aby to dělali cíleně.

S parlamentem a jeho přesahem do tříd pracujete již velmi systematicky. Skutečnost, že se parlament schází např. 1x týdně a že stejně tak 1x týdně dostávají žáci prostor pro informování své třídy, odkazuje k tomu, že vědomě propojujete činnost parlamentu s potřebami všech žáků školy. Na třídní učitelé se můžete spolehnout.

Tip: Zkuste zjistit, jak konkrétně třídní učitelé dávají žákům prostor pro informování o ŽP. Může se to totiž velmi lišit. Počínaje situací, kdy učitel řekne: „Teď máte pět minut na parlament,“ až po to, že učitel s parlamenťáky nejprve probere, co chtějí říci a zda potřebují s něčím pomoci, a následně je nechá sdělit třídě, co potřebují, případně je doplní.

12/12 Jak pracujete s žáky před volbami do žákovského parlamentu?

Je důležité, že procesem s žáky prochází třídní učitel nebo parlamenťák, který je ochotný žákům předat informace o tom, jak ŽP funguje, a motivovat třídu vlastním nadšením či vhodnou aktivitou. Důležité je ale také sdělit, jaká práva a povinnosti jsou s účastí v parlamentu spojeny, co práce v parlamentu obnáší a jak volby u vás ve škole ve všech třídách probíhají. Bez toho by žáci mohli mít buď malou chuť kandidovat, anebo mohli mít obavu či nejistotu, protože nevědí, co je čeká. Obojí má velký vliv na to, kolik žáků se do parlamentu hlásí. Volební proces hned na začátku činnosti ŽP předurčí, jak bude parlament fungovat po celý školní rok.

Jakmile třídní učitelé vědí, co mají ve vztahu k parlamentu dělat a jsou k tomu ochotní (nebo v tom samém podpoří parlamenťáky), má váš parlament šanci mít mnoho přesahů k co nejvíce žákům školy a stát se postupně celoškolní záležitostí.

Tip: Třídní učitele nebo parlamenťáky můžete podpořit tím, že jim dodáte jednotnou metodiku, ze které se dozvědí, co mají o parlamentu žákům ve třídě říct. Učitelé to většinou ocení a pro parlament bude přínosné, když informace napříč školou budou jednotné a srozumitelné. Navíc v metodice (průvodci) mohou být popsány i aktivity a techniky, jež se vám osvědčily a které pomohou žáky motivovat.

Žáci by měli vědět, co všechno budoucí parlamenťáky čeká a co jejich role obnáší. Ale to je jen část toho, co by před volbami mělo proběhnout. Žáky je potřeba také motivovat: vlastním nadšením, vhodnou aktivitou nebo také příklady toho, co všechno mohou třídy skrze parlament dělat či dokázat, do čeho se mohou žáci zapojit. Volební proces hned na začátku činnosti ŽP předurčí, jak bude parlament fungovat po celý školní rok.

I když si to učitelé myslí, většina z nich obvykle neví, o co v parlamentu jde. Žáci před volbami potřebují vědět, co je smyslem ŽP, jaké je čekají povinnosti, jaká mají parlamenťáci práva a jak bude probíhat volební proces. Navíc je nezbytné je motivovat vlastním nadšením či vhodnou aktivitou. Pokud to neuděláte, může to žáky mást či dokonce demotivovat. Navíc je potřeba počítat s novými pedagogy či žáky, případně s těmi, kteří o parlament začnou nově jevit zájem. Volební proces hned na začátku činnosti ŽP předurčí, jak bude parlament fungovat po celý školní rok.

Shrnutí III. části

Jak vedení a koordinátor motivují ke spolupráci třídní učitele?

Zdá se, že se vám nedaří získat ostatní učitele na svou stranu a pro ŽP. Třídní učitelé váš parlament takřka nepodporují, nebo jej dokonce bojkotují. Ale možná jen nevědí, jak jej podporovat. V obou případech je klíčové, aby se vedení školy domluvilo s koordinátorem o tom, jak třídní učitele k podpoře motivovat. Obvykle koordinátor/ka dodává metodické postupy a podklady a ředitel/ka zanese ŽP do dokumentů a struktury školy a požádá třídní učitele, aby se jimi řídili. Bez třídních učitelů parlament ve škole může po jistou dobu fungovat, ale buď postupně jeho činnost „vyšumí“, anebo jeho potenciál nikdy nepřeroste skupinu žáků, kteří do parlamentu chodí – což je samo o sobě proti jeho smyslu.

Shrnutí III. části

Jak vedení a koordinátor motivují ke spolupráci třídní učitele?

Třídní učitelé buď parlament spontánně podporují, jak jen dokáží (potřebují více informací a podnětů od koordinátora a vedení školy), anebo tak trochu z povinnosti plní, o co je požádáte. Parlament takto může přežívat, ale nebude nijak vzkvétat a rozvíjet se. Měli byste se v tandemu koordinátor/ka – ředitel/ka domluvit, jaké jsou hlavní příčiny toho, že třídní učitelé pro parlament nedělají to, co je potřeba, a jak to budete řešit. Někdy může váznout informování z vaší strany či je příčinou vaše nedůslednost při vyžadování podpory, jindy jsou na vině limity vašeho pedagogického sboru. Vaše škola každopádně potřebuje jasné směřování, které bude deklarované vedením, pedagogové jej budou znát a respektovat, a jehož součástí bude i přítomnost ŽP ve škole. Vy pak můžete třídním učitelům srozumitelně a v přijatelném množství dávkovat, co od nich tu a tam potřebujete. Bez třídních učitelů parlament ve škole může po jistou dobu fungovat, ale buď jeho činnost postupně „vyšumí“, anebo jeho potenciál nikdy nepřeroste skupinu žáků, kteří do parlamentu chodí – což je samo o sobě proti jeho smyslu.

Shrnutí III. části

Jak vedení a koordinátor motivují ke spolupráci třídní učitele?

Třídní učitelé jsou velkou oporou vašeho žákovského parlamentu i vaší práce. Je zjevné, že už jste pro to museli hodně udělat a nyní se vám vynaložené úsilí vrací. Váš ŽP má potenciál stát se tím, o co by mu mělo jít: celoškolní institucí, která vstupuje do klíčových rozhodovacích procesů a která je schopna zapojit opravdu velké množství žáků.

Tip: Nyní byste měli přemýšlet o tom, jak činnost parlamentu nechat pravidelně a dlouhodobě otiskovat do chodu celé školy, aby vzdělávací přínosy ŽP pocítilo co nejvíce žáků. Parlament by se mohl stát jen jakýmsi organizačním nástrojem, který zve k realizaci jednotlivých projektů a motivuje různé účastníky školního života.

 

Sebehodnocení vašeho parlamentu je hotové

Držíme vám a vašemu žákovskému parlamentu palce! Zároveň vás chceme poprosit, abyste s námi vaše odpovědi sdíleli, pomůžete nám tak v našem dlouhodobém úsilí. I díky vašim odpovědím se můžeme lépe orientovat, v jakém stavu jsou žákovské parlamenty v ČR a můžeme zkvalitňovat naši podporu školám. Děkujeme!