Jaká nejzajímavější zjištění z výzkumu vyplynula?
Zapojování žáků roste
Ačkoliv v minulosti nikdy neproběhl podobně rozsáhlý výzkum, z řady menších šetření ve srovnání s výsledky tohoto výzkumu vyplývá, že počet parlamentů roste: oproti odhadovanému počtu 580 ŽP jich nyní je 1505.
Mladší i starší řeší to samé
Zajímavé je zjištění, že žáci základních i středních škol se podílejí na stejných typech činnosti a s velmi podobnou četností. To je v rozporu s tím, co na konferencích uvádějí zástupci středních škol, kteří se domnívají, že participace na ZŠ je mnohem více „hravá“ a od té „serióznější“ na SŠ se liší.
Velká většina parlamentů funguje formálně
Pozitivně vyznívající zprávu o celkovém počtu parlamentů v ČR narušuje jedno důležité zjištění, a tím je frekvence a délka setkávání ŽP. Efektivně fungující parlamenty se setkávají minimálně jedenkrát za 14 dnů na alespoň 45 minut (optimálně jedenkrát týdně na 90 minut). Nejčastější praxí je ale setkávání jedenkrát za měsíc (53,4 %) v celkové délce jedné vyučovací hodiny (48,4 %).
Nižší četnost setkávání, než je optimum, naznačuje formální charakter žákovských parlamentů, v nichž tak dochází spíše k přenosu názorů a podnětů, nikoliv k rozvoji dovedností žáků. To platí pro tři čtvrtě základních škol se žákovským parlamentem.
Třetina škol dělá chybně volby
Poměrně negativní jsou také zjištění týkající se způsobu realizace voleb ve třídách, kdy více než třetina ZŠ (34,2 %) zajišťuje volby individuálním přístupem v každé třídě. Zkušenost ze škol ukazuje, že bez promyšlené a jednotné metodiky neproběhnou volby správně, což má vliv na pozici a prestiž ŽP ve škole.
Role koordinátora ŽP je nenahraditelná
Většina škol (95,3 %) se ŽP má i svého koordinátora, tedy učitele, který žáky provází a pomáhá jim reflektovat zažité zkušenosti. Čtvrtina z nich má dokonce více osob, což je jedno z výrazných doporučení naší organizace.
Vztah pedagogického sboru a smysl parlamentu
Z výpovědí ředitelů vyplývá, že učitelé na téměř všech ZŠ znají důvody zřízení ŽP, jeho cíle a kompetence. Tyto výroky ostře kontrastují s naší zkušeností ze stovek setkávání s pedagogickými sbory napříč ČR a koneckonců dokazují i dříve zjištěná data o tom, že jen 6 % škol má parlament v Školních vzdělávacích programech.
Ukazuje se, že právě neznalost smyslu a vzdělávacích cílů žákovského parlamentu je největším problémem usazení efektivně fungujícího parlamentu na školách.
ČŠI má v oblasti občanského vzdělávání jasno a přímo v tematické zprávě uvádí: „Dobře fungující žákovský parlament pozitivně ovlivňuje školní klima tím, že mění vztah mezi vedením školy, pedagogy a žáky směrem ke spolupráci a partnerství.“
S tím nelze než souhlasit. I proto zveme všechny nezapojené školy do naší sítě Škola pro demokracii!
