Velkým benefitem žákovských parlamentů je, že si všímá věcí, které se ve škole dějí a svou činností je ovlivňuje. Hledá řešení v různých krizových situacích. Jednou takovou byla i dlouhodobá uzavírka škol v době covidu. Děti ze základní školy profesora Švejcara v Praze vymyslely, jak si se svými spolužáky vynahradit absenci sociálního kontaktu.

Mráčkovský padlet

Žáci vytvořili webovou platformu (padlet) a přenesli na ni neformální školní interakce. Hlavním obsahem byly různé tipy na knihy, filmy, seriály a výlety. Děti si proti sobě mohly zahrát vybrané hry a trumfovat své skóre. Vyhlašovaly různé sportovní a výtvarné výzvy. Největší úspěch měla ponožková výzva, při které žáci napříč ročníky sdíleli ponožkové fotky na podporu lidí s Downovým syndromem.

Vedlejší efekty

Parlamenťáci měli své vlastní přístupy na stránku a vše spravovali sami, včetně obsahu, témat a designového provedení. Naučili se společně tvořit ve webovém prostředí, rozdělovat si úkoly a předávat informace do jednotlivých tříd. Na stránky mohl přijít kdokoli, kdo měl školní heslo včetně učitelů a rodičů. Své nadšení z tohoto počinu neskrývá Tadeáš, jeden z parlamenťáků, který představoval svůj projekt na půdě Senátu v rámci akce „Co dělají školy pro demokracii?“ „Padlet není jenom webová platforma, je to místo, které nás v dobách onlinu propojuje.“

Padlet upadl v zapomění

I přes počáteční nadšení a snahu využívat webový nástroj také po návratu do škol, se pozornost spolužáků nepodařilo udržet. „Chtěli jsme to využívat i nadále k výuce, shromažďování zajímavých odkazů apod., ale pro děti už je to nadstandard tam chodit. Poslední příspěvek je 10 měsíců starý,“ říká ředitel školy Ondřej Lněnička. Fyzický kontakt převážil a je to dobře. To, co se dělo virtuálně, se teď děje reálně. A když se parlamenťáci chtějí spojit online, využijí k tomu sociální sítě. Každopádně padlet svou roli v době krize splnil ideálně a vždy je možné se k němu vrátit.

Tomáš Hazlbauer
10. ledna 2023