Podpora demokracie a revize vzdělávacího programu

Podpora demokracie a revize vzdělávacího programu

Dlouhodobě se zasazujeme o to, aby byli mladí lidé ve škole co nejlépe vybavováni kompetencemi potřebnými pro život v demokratické společnosti, což je hlavním posláním občanského vzdělávání. Vzhledem k tomu, že aktuálně probíhá revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní školy, založili jsme iniciativu Občanská trojčlenka. Jak revize probíhá? Proč Občanská trojčlenka? A co je příspěvek iniciativy do procesu revize?

 

Jak revize vzdělávacího programu vlastně probíhá?

Od roku 2021 probíhá snaha o modernizaci a úpravy Rámcového vzdělávacího programu pro základní školy (RVP ZV). RVP je obecně závazný rámec pro tvorbu školních vzdělávacích programů škol a pojmenovává obecný rámcový obsah vzdělávání v České republice. Důležité je, že proces revize vychází z klíčového dokumentu Strategie 2030+ (více informací zde ).

Po vzniku tzv. expertního panelu, jehož členové jsou jak učitelé a ředitelé škol, tak úředníci z MŠ a odborníci na vzdělávání, se činnost týká tvorby tzv. hlavních směrů v budoucnosti revidovaného RVP. Proto už nyní ve fázi připomínkování hlavních směrů je zjevné, kudy se revize RVP ubírá a jak zásadní bude pro demokracii v ČR aktivita naší iniciativy.

 

O co iniciativa Občanská trojčlenka usiluje?

Chceme, aby všichni mladí lidé ovládali základní kompetence potřebné pro život v demokracii stejně dobře jako trojčlenku. Naše iniciativa vychází z dlouhodobé snahy našich členů takovou vizi naplnit a z aktuální potřeby hledat pro toto téma širší podporu. Iniciativu jsme založili společně s Centrem občanského vzdělávání .

 

Čím přispíváme do procesu revize?

Naše demokracie čelí aktuálně nebývalým výzvám. Očekávání od občanského vzdělávání jsou proto velmi vysoká. Z aktuálního vývoje revize však máme dojem, že potřeba připravit žáky na život v demokracii příliš reflektována není.

Vytvořili jsme proto ucelený materiál, který obsahuje doporučení, jak tuto situaci zlepšit. Materiál jsme doručili expertnímu panelu MŠMT.

 

Materiál s doporučeními naleznete zde.

Formulář s možnostmi podpory najdete zde.

 

Podpora odborné veřejnosti je pro nás nyní velmi důležitá! Abychom věděli, zda náš pohled rezonuje, ale také pro budoucí vyjednávání s MŠMT o finální podobě RVP. Věříme, že tím společně přispějeme ke kvalitnějšímu občanskému vzdělávání ve školách a k silnější demokracii v naší zemi.

 

Co je tedy hlavním poselstvím materiálu?

Občanskému vzdělávání je reálně ve výuce věnováno velmi málo prostoru, a to i přesto, že Strategie 2030+ uvádí, že oblast občanského vzdělávání bude posilována. Tento rozpor vede k otázkám, jaké priority a jaké vzdělávací pilíře český vzdělávací systém chce mít, na co doopravdy klade důraz a jakou podporu pro prioritizované oblasti vědomě vytváří.

V materiálu proto mimo jiné doporučujeme:

 

1) Skutečné kompetenční pojetí napříč kurikulem

Podporujeme v souladu s Expertním panelem kompetenční pojetí kurikula a vůbec přístupu ke vzdělání, tzn. soustředíme se na to, jaké konkrétní kompetence jsou u studujících ve škole rozvíjené (hodnoty, postoje, dovednosti i znalosti).

 

2) Soulad mezi cíli vzdělávání a kompetencemi

Doporučujeme úpravu cílů základního vzdělávání v RVP ZV tak, aby tyto cíle více odrážely cíle vzdělávání dle školského zákona vztahující se k demokracii, kompetencím potřebným pro odpovědný život v demokratické společnosti a participaci žáků jako součást demokratické kultury školy (v souvislosti s deklaratorní podporou občanského vzdělávání ve Strategie 2030+).

 

3) Stanovení priorit ve vzdělávání (pojmenování pilířů vzdělávání)

Aby mohly být v rámci výuky reálně rozvíjeny a podporovány ty nejdůležitější kompetence, je třeba, aby bylo stanoveno, které to jsou – tvůrce kurikula proto musí za toto stanovení priorit převzít odpovědnost a moderovat tak tlaky např. ze strany rodičů.

Pokud napříč kurikulem nebudou tyto priority vytvořeny, zůstane i nadále kurikulum do značné míry jen deklarací, formálním požadavkem, ke kterému však nejsou v praxi vytvořeny potřebné podmínky, vč. prostoru (viz níže).

Doporučujeme využít prizma profilu absolventa, jehož ambicí by nemělo být jen přijetí na další vzdělávací stupeň, ale i úspěšné uplatnění v zaměstnání a občanském životě.

Priority jsou nezbytné proto, aby zástupci jednotlivých vzdělávacích oblastí mezi sebou nemuseli soupeřit, ale mohli se soustředit na to, jak v rámci rozsahu, který jim tvůrce kurikula přidělí, co nejlépe tuto oblast naplní.

V souvislosti s tím je potřeba změnit i podporu pedagogům, kteří se v prioritách usazenému občanskému vzdělávání budou věnovat – podpora by měla být vědomá, cílená a výrazně vyšší.

 

4) Výuce OV se věnují ti, kdo jsou na to připraveni

Výuka, která souvisí s oblastí občanského vzdělávání, je mimořádně komplexní a vyžaduje, aby se jí věnovali učitelé, kteří jsou dostatečně dobře připraveni – jinak nemohou docílit kýženého OV.

Podpořme proto školy, aby na výuku OV obsazovaly aprobované učitele a nevnímaly ji jako „popelku“, kterou může učit každý.

 

5) Zajištění adekvátního prostoru ve výuce pro oblast OV

Doporučujeme, aby pro oblast OV byl ve výuce vytvořen dostatečný prostor – aby rozvoj kompetencí spadajícím do této oblasti byl výrazně navýšena časová dotace.

V minulosti se už OV ubíralo např. na úkor 2. cizího jazyka – nyní je třeba tento stav narovnat, jinak nelze dosáhnout cíle, které jsou na OV kladeny.

Domníváme se, že je úkolem státu, aby zajistil, že priority v oblasti podpory demokracie a prevence autoritářských systémů (viz zákon) bude kdy ve výuce prakticky naplňovat.
Rozsah časové dotace (mantinely prostoru) budou nepochybně předmětem diskuze; navrhujeme, aby byla minimálně ve stejném rozsahu, jaký je ve výuce věnován tělesné výchově.
Zásadní též je, aby měl žák přístup k OV minimálně jednou týdně – hodinu týdně pro OV považujeme za minimum, a to v každém ročníku 2. stupně.

Dále by pak měla být zohledněna i potřeba shlukovat související výuku do více hodinových bloků, které umožní komplexní a soustředěnou práci (pokud se otevřeme ve výuce obtížné téma, není možné ho v půli na týden přerušit).

Pokud nebude navýšen počet hodin, které školy v praxi věnují rozvoji těchto kompetencí, nemohou splnit zákonem a strategickými dokumenty stanovené požadavky a nemohou hrát klíčovou společenskou roli – využít svůj potenciál přispět ke stabilnější demokracii, míru a svobodě.

 

Projděte si celý materiál , případně mu vyjádřete svou podporu .

 

Tomas
13. 05. 2022
Máme vybráno! TOP 10 žákovských projektů míří do Senátu

Máme vybráno! TOP 10 žákovských projektů míří do Senátu

Na půdě Senátu PČR letos už po jedenácté představíme projekty žákovských parlamentů, které děti samostatně…

Jaký by měl být prezident naší země?

Jaký by měl být prezident naší země?

Žákovský parlament 1. stupně ze základní školy Za Alejí v Uherském Hradišti uspořádal mezi svými…