Dlouhodobě se zasazujeme o to, aby byli mladí lidé ve škole co nejlépe vybavováni kompetencemi potřebnými pro život v demokratické společnosti, což je hlavním posláním občanského vzdělávání. Vzhledem k tomu, že aktuálně probíhá revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní školy, založili jsme iniciativu Občanská trojčlenka. Jak revize probíhá? Proč Občanská trojčlenka? A co je příspěvek iniciativy do procesu revize?

 

Jak revize vzdělávacího programu vlastně probíhá?

Od roku 2021 probíhá snaha o modernizaci a úpravy Rámcového vzdělávacího programu pro základní školy (RVP ZV). RVP je obecně závazný rámec pro tvorbu školních vzdělávacích programů škol a pojmenovává obecný rámcový obsah vzdělávání v České republice. Důležité je, že proces revize vychází z klíčového dokumentu Strategie 2030+ (více informací zde ).

Po vzniku tzv. expertního panelu, jehož členové jsou jak učitelé a ředitelé škol, tak úředníci z MŠ a odborníci na vzdělávání, se činnost týká tvorby tzv. hlavních směrů v budoucnosti revidovaného RVP. Proto už nyní ve fázi připomínkování hlavních směrů je zjevné, kudy se revize RVP ubírá a jak zásadní bude pro demokracii v ČR aktivita naší iniciativy.

 

O co iniciativa Občanská trojčlenka usiluje?

Chceme, aby všichni mladí lidé ovládali základní kompetence potřebné pro život v demokracii stejně dobře jako trojčlenku. Naše iniciativa vychází z dlouhodobé snahy našich členů takovou vizi naplnit a z aktuální potřeby hledat pro toto téma širší podporu. Iniciativu jsme založili společně s Centrem občanského vzdělávání .

 

Čím přispíváme do procesu revize?

Naše demokracie čelí aktuálně nebývalým výzvám. Očekávání od občanského vzdělávání jsou proto velmi vysoká. Z aktuálního vývoje revize však máme dojem, že potřeba připravit žáky na život v demokracii příliš reflektována není.

Vytvořili jsme proto ucelený materiál, který obsahuje doporučení, jak tuto situaci zlepšit. Materiál jsme doručili expertnímu panelu MŠMT.

 

Materiál s doporučeními naleznete zde.

Formulář s možnostmi podpory najdete zde.

 

Podpora odborné veřejnosti je pro nás nyní velmi důležitá! Abychom věděli, zda náš pohled rezonuje, ale také pro budoucí vyjednávání s MŠMT o finální podobě RVP. Věříme, že tím společně přispějeme ke kvalitnějšímu občanskému vzdělávání ve školách a k silnější demokracii v naší zemi.

 

Co je tedy hlavním poselstvím materiálu?

Občanskému vzdělávání je reálně ve výuce věnováno velmi málo prostoru, a to i přesto, že Strategie 2030+ uvádí, že oblast občanského vzdělávání bude posilována. Tento rozpor vede k otázkám, jaké priority a jaké vzdělávací pilíře český vzdělávací systém chce mít, na co doopravdy klade důraz a jakou podporu pro prioritizované oblasti vědomě vytváří.

V materiálu proto mimo jiné doporučujeme:

 

1) Skutečné kompetenční pojetí napříč kurikulem

Podporujeme v souladu s Expertním panelem kompetenční pojetí kurikula a vůbec přístupu ke vzdělání, tzn. soustředíme se na to, jaké konkrétní kompetence jsou u studujících ve škole rozvíjené (hodnoty, postoje, dovednosti i znalosti).

 

2) Soulad mezi cíli vzdělávání a kompetencemi

Doporučujeme úpravu cílů základního vzdělávání v RVP ZV tak, aby tyto cíle více odrážely cíle vzdělávání dle školského zákona vztahující se k demokracii, kompetencím potřebným pro odpovědný život v demokratické společnosti a participaci žáků jako součást demokratické kultury školy (v souvislosti s deklaratorní podporou občanského vzdělávání ve Strategie 2030+).

 

3) Stanovení priorit ve vzdělávání (pojmenování pilířů vzdělávání)

Aby mohly být v rámci výuky reálně rozvíjeny a podporovány ty nejdůležitější kompetence, je třeba, aby bylo stanoveno, které to jsou – tvůrce kurikula proto musí za toto stanovení priorit převzít odpovědnost a moderovat tak tlaky např. ze strany rodičů.

Pokud napříč kurikulem nebudou tyto priority vytvořeny, zůstane i nadále kurikulum do značné míry jen deklarací, formálním požadavkem, ke kterému však nejsou v praxi vytvořeny potřebné podmínky, vč. prostoru (viz níže).

Doporučujeme využít prizma profilu absolventa, jehož ambicí by nemělo být jen přijetí na další vzdělávací stupeň, ale i úspěšné uplatnění v zaměstnání a občanském životě.

Priority jsou nezbytné proto, aby zástupci jednotlivých vzdělávacích oblastí mezi sebou nemuseli soupeřit, ale mohli se soustředit na to, jak v rámci rozsahu, který jim tvůrce kurikula přidělí, co nejlépe tuto oblast naplní.

V souvislosti s tím je potřeba změnit i podporu pedagogům, kteří se v prioritách usazenému občanskému vzdělávání budou věnovat – podpora by měla být vědomá, cílená a výrazně vyšší.

 

4) Výuce OV se věnují ti, kdo jsou na to připraveni

Výuka, která souvisí s oblastí občanského vzdělávání, je mimořádně komplexní a vyžaduje, aby se jí věnovali učitelé, kteří jsou dostatečně dobře připraveni – jinak nemohou docílit kýženého OV.

Podpořme proto školy, aby na výuku OV obsazovaly aprobované učitele a nevnímaly ji jako „popelku“, kterou může učit každý.

 

5) Zajištění adekvátního prostoru ve výuce pro oblast OV

Doporučujeme, aby pro oblast OV byl ve výuce vytvořen dostatečný prostor – aby rozvoj kompetencí spadajícím do této oblasti byl výrazně navýšena časová dotace.

V minulosti se už OV ubíralo např. na úkor 2. cizího jazyka – nyní je třeba tento stav narovnat, jinak nelze dosáhnout cíle, které jsou na OV kladeny.

Domníváme se, že je úkolem státu, aby zajistil, že priority v oblasti podpory demokracie a prevence autoritářských systémů (viz zákon) bude kdy ve výuce prakticky naplňovat.
Rozsah časové dotace (mantinely prostoru) budou nepochybně předmětem diskuze; navrhujeme, aby byla minimálně ve stejném rozsahu, jaký je ve výuce věnován tělesné výchově.
Zásadní též je, aby měl žák přístup k OV minimálně jednou týdně – hodinu týdně pro OV považujeme za minimum, a to v každém ročníku 2. stupně.

Dále by pak měla být zohledněna i potřeba shlukovat související výuku do více hodinových bloků, které umožní komplexní a soustředěnou práci (pokud se otevřeme ve výuce obtížné téma, není možné ho v půli na týden přerušit).

Pokud nebude navýšen počet hodin, které školy v praxi věnují rozvoji těchto kompetencí, nemohou splnit zákonem a strategickými dokumenty stanovené požadavky a nemohou hrát klíčovou společenskou roli – využít svůj potenciál přispět ke stabilnější demokracii, míru a svobodě.

 

Projděte si celý materiál , případně mu vyjádřete svou podporu .

 

Tomáš Hazlbauer
13. května 2022