Ředitel základní školy Frýdlant Petr Kozlovský s námi navázal spolupráci už před více jak deseti lety, kdy v roli koordinátora žákovského parlamentu působil na základní škole Raspenava. Od té doby uplynulo hodně vody. V rozhovoru, který vedla Veronika Pevná, se dozvíte, s jakými výzvami se potýká jakožto ředitel školy, i to, jestli na své nové škole má žákovský parlament. 

Co je pro ředitele školy na této době největší výzva?

Já myslím, že současnou největší výzvou pro ředitele je zvládat běžný chod školy a k tomu ještě všechny věci související s pandemií COVID-19. Kromě toho by ještě člověk měl školu nějakým způsobem neustále posouvat dál, snažit ji někam směřovat. To vnímám v tuto chvíli jako nejtěžší, tyto věci skloubit.

Realizujete u vás na škole třídnické hodiny? Pokud ano, co je jejich hlavní náplní?

Co se týká třídnických hodin, tak v této oblasti máme zatím určité rezervy. Třídnické hodiny realizujeme nepravidelně a nejsou součástí rozvrhu. Ale vážně uvažujeme o tom, že zavedeme vyučovací předmět Osobnostní a sociální výchova, který bude součástí školního vzdělávacího programu. Takže již delší dobu podnikáme postupné kroky k tomu, abychom mohli ideálně od 1. září 2022 třídnické hodiny začít realizovat v nové podobě.

V rámci vaší školy máte tři různá pracoviště a také tři žákovské parlamenty. Pracují pouze samostatně na svých projektech nebo připravují i společné celoškolní akce?

V tuto chvíli parlamenty pracují každý zvlášť na svých projektech. Ale do budoucna, až se situace ustálí a budou si ve své práci jistější, bychom rádi udělali některé akce celoškolní, kdy by se parlamenty propojily.

Schází se vedení školy pravidelně se zástupci parlamentů? Co nejvíce děti mají potřebu ve škole řešit?

Pravidelně se zatím nescházíme. Já se na zasedání občas jdu podívat, nebo se zúčastním, když mě děti pozvou. Ale pravidelná setkávání v tuto chvíli zavedená nemáme. Zatím se na mě děti neobrátily s nějakým konkrétním požadavkem, spíš se teď věnují aktivitám, které mají za cíl oživit školní život. K vážnějším tématům teprve dojdou. Teď si v rámci žákovského parlamentu zkoušejí organizačně jednodušší věci, aby si mohly zažít úspěch.

 

Dlouhá léta jste působil na ZŠ Raspenava jako zástupce ředitele a také koordinátor žákovského parlamentu. Co Vás na těchto pozicích nejvíce bavilo?

Na práci zástupce ředitele mě určitě nejvíce bavilo a naplňovalo to, že jsem byl součástí každodenního dění ve škole, mohl jsem relativně rychle a přímo ovlivňovat spoustu věcí. To je teď pro mě s ohledem na velikost mé současné školy daleko obtížnější.  V roli koordinátora žákovského parlamentu mě bavila samozřejmě hlavně práce s dětmi. Motivovalo mě, že jsme společně prostřednictvím žákovského parlamentu mohli nějakým způsobem posouvat školu, zlepšovat školní život. Zároveň jsem moc rád za to, že jsem mohl být u vzniku žákovského parlamentu od samého začátku. Byla to pro mě cenná profesní zkušenost.

Už několik let pravidelně organizujete konference žákovských parlamentů v Libereckém kraji. Sledujete nějakou proměnu chování a přistupování k práci v parlamentu u parlamenťáků?

Z mého pohledu se v průběhu let přístup dětí k práci v žákovském parlamentu moc nezměnil. Děti stále chtějí na školách řešit hodně podobné věci. Nevidím žádný trend, že by bylo něco lepší nebo horší.

Co podle Vašeho názoru by měla mít škola, aby v ní byli spokojení jak učitelé, tak děti?

Já si myslím, že dobrá škola by měla mít motivovaný a akční pracovní tým. Vedení školy, ale i celá sborovna, by měly jasně vědět, kam škola dlouhodobě směřuje a jakými způsoby mohou všichni zúčastnění k rozvoji školy přispět. Důležitá je tedy sdílená vize. Pro spokojenost žáků, učitelů, rodičů i široké veřejnosti je určitě důležitá vzájemná důvěra, otevřenost, partnerský přístup a bezpečné klima. Je ale samozřejmě velmi důležité, aby uvedené pojmy nebyly chápány jen formálně a nezůstaly jen na papíře, ale aby se všichni účastníci vzdělávání ve škole snažili o jejich každodenní naplňování.

 

Tomáš Hazlbauer
27. října 2021