Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se pustilo do připravované revize Rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání. Od příštího školního roku se tak školy mohou rozhodnout, zda se jim změní výuka informatiky, od září 2023 to pak bude povinné na I. stupni a od září 2024 i na II. (včetně dalších revizí v ostatních vzdělávacích oblastech). Ale ubyde časová dotace mimo jiné na vzdělávací oblast Člověk a společnost. Navíc revize probíhá nezvykle „centrálně“ bez širší odborné diskuse a je z ní cítit odklon od kompetenčního pojetí vzdělávání zpět ke „znalostem“.
Souhlasíme s nutností aktualizovat obsah a vzdělávací cíle ve výuce informatiky. Stejně tak je v pořádku, že Rámcový vzdělávací program prochází průběžnými revizemi, které se doposud pečlivě připravovaly a konzultovaly s odbornou veřejností.
Několik let byli zástupci naší organizace součástí odborné skupiny pro společenskovědní vzdělávání, podíleli jsme se na formulaci cílů a výstupů pro revizi průřezového tématu výchova demokratického občana. Součástí těchto skupin byli vždy učitelé, didaktici z VŠ, lektoři a metodici NNO, které se výhradně v tomto případě zabývali občanským vzděláváním. Je proto překvapivé, že první revize tzv. redukcí proběhla bez širší diskuse a že odborné pracovní skupiny byly MŠMT zrušeny.
Znepokojující pro nás je i skutečnost, že jedním z návrhů MŠMT je stanovení 4 hodin, které je potřeba pro nové pojetí informatiky ve školních vzdělávacích programech nově získat, mají být částečně (1 hodina) čerpány z dotace pro vzdělávací oblast Člověk a společnost, tedy i z Výchovy k občanství. Z obecně největšího otloukánka českého školství, který je od roku 2005 na okraji zájmu (malá dotace, malý důraz na aprobovanost pedagogů vyučujících „občanku“, znalostní pojetí celé vzdělávací oblasti…) se stane něco na úrovni takřka nechtěného či nežádoucího.
Přitom Výchova k občanství a povšechně občanské vzdělávání je postaveno na rozvoji postojů mladých lidí a tréninku konkrétních dovedností. To obojí potřebuje ve škole dostatečnou dotaci, péči a pozornost. Postoje se tvoří převážně do 15 let věku a proměna či rozvoj postojové roviny trvá obvykle delší dobu (někdy i 2 roky). Je to složitý a dlouhodobý proces. A současně naprosto nezbytný, aby mladí lidé nepropadali frustraci ze své role ve společnosti a nehledali následně jednoduchá, extrémní řešení. Ale česká škola s nimi příliš neumí pracovat a MŠMT teď ukazuje, že ani nechce aby pracovala.
Tomáš Hazlbauer, ředitel CEDU – Centra pro demokratické učení, o. p. s.: „Revize RVP by měla probíhat maximálně koncepčně a se zapojením odborné veřejnosti, jako tomu bylo například u Strategie 2030. Děsí mě, že se takto narychlo promění ústřední kurikulární dokument. Nemilé je i zjištění, že podporovatelé takto realizované revize argumentují deklarováním, že v dějepise „je hodně látky“, tak tam ukrajovat nemůžeme, jako kdyby kompetenční pojetí vzdělávání v ČR neexistovalo. Z našeho pohledu a z optiky dlouhodobé snahy o etablování občanského vzdělávání v českém vzdělávacím systému je i krokem zpět snižování dotace na vzdělávací oblast Člověk a společnost s doporučením čas odebrat Výchově k občanství.“
