Dobronínská základka pod vedením Ivo Mikuláška je páteřním článkem naší sítě Škola pro demokracii. Před mnoha lety přijala pozvání CEDU zapojit se do projektu „Respektující žákovský parlament ve škole“. Dnes v ZŠ Dobronín funguje konzultační centrum pro celý kraj Vysočina. Co škole přináší žákovský parlament a spolupráce s CEDU, vysvětluje ředitel Ivo Mikulášek v rozhovoru s Tomášem Hazlbauerem. (Protože se znají a spolupracují už dlouho, zachovali jsme v textu tykání).
Podařilo se vaší škole během karantény kvůli koronaviru přenést některé prvky demokratického fungování do vzdělávání online?
Systém vzdělávání on-line jsme vytvořili po diskusi s učiteli. Ti brali v úvahu potřeby žáků v jednotlivých třídách, zaběhlé on-line systémy. Rodiče jsme oslovili, aby co nejvíce nechávali žáky pracovat samostatně, přebírat za učení vlastní zodpovědnost, aby poskytovali především podporu. Zadáváme hodně úkolů, které jsou volitelné, abychom podporovali aktivitu žáků.
A jak se daří parlamentu? Máte online zasedání?
Parlament měl pouze jedno on-line zasedání, jinak spíše odpočíval :-).
V čem vidíš obecně hlavní přínos žákovského parlamentu pro školu a v čem pro vaše žáky?
Pro školu je to další hráč v dolaďování školního života. Přináší jiné pohledy na školní situace, nejsou to názory pouze jednotlivců, v parlamentu projdou diskusí. Je to důležitý stavební kámen při budování dobré školní kultury.
Může být žákovský parlament pro vedení školy překážkou? Setkal jsi se s takovou situací?
Žádná taková situace mě nenapadá.
Přišel váš parlament s nějakými nereálnými požadavky? Jak jsi dětem vysvětlil, že žádají nemožné?
Typicky si vybavuji snahu změnit školní jídelníček směrem k jídlům oblíbeným u žáků. Po diskusi s vedoucí školní jídelny a povinnosti dodržovat potravní koš, parlamenťáci sami svoje návrhy v původní podobě vyhodnotili jako nerealizovatelné. Obecně se vedení parlamentu vždy snaží nechat parlamenťáky projít celou cestu realizace návrhu a to i v situacích, kdy je pravděpodobné, že cesta nebude úspěšná.