Dobronínská základka pod vedením Ivo Mikuláška je páteřním článkem naší sítě Škola pro demokracii. Před mnoha lety přijala pozvání CEDU zapojit se do projektu „Respektující žákovský parlament ve škole“. Dnes v ZŠ Dobronín funguje konzultační centrum pro celý kraj Vysočina. Co škole přináší žákovský parlament a spolupráce s CEDU, vysvětluje ředitel Ivo Mikulášek v rozhovoru s Tomášem Hazlbauerem. (Protože se znají a spolupracují už dlouho, zachovali jsme v textu tykání). 

Podařilo se vaší škole během karantény kvůli koronaviru přenést některé prvky demokratického fungování do vzdělávání online?

Systém vzdělávání on-line jsme vytvořili po diskusi s učiteli. Ti brali v úvahu potřeby žáků v jednotlivých třídách, zaběhlé on-line systémy. Rodiče jsme oslovili, aby co nejvíce nechávali žáky pracovat samostatně, přebírat za učení vlastní zodpovědnost, aby poskytovali především podporu. Zadáváme hodně úkolů, které jsou volitelné, abychom podporovali aktivitu žáků.

A jak se daří parlamentu? Máte online zasedání?

Parlament měl pouze jedno on-line zasedání, jinak spíše odpočíval :-).

V čem vidíš obecně hlavní přínos žákovského parlamentu pro školu a v čem pro vaše žáky?

Pro školu je to další hráč v dolaďování školního života. Přináší jiné pohledy na školní situace, nejsou to názory pouze jednotlivců, v parlamentu projdou diskusí. Je to důležitý stavební kámen při budování dobré školní kultury.

Může být žákovský parlament pro vedení školy překážkou? Setkal jsi se s takovou situací?

Žádná taková situace mě nenapadá.

Přišel váš parlament s nějakými nereálnými požadavky? Jak jsi dětem vysvětlil, že žádají nemožné?

Typicky si vybavuji snahu změnit školní jídelníček směrem k jídlům oblíbeným u žáků. Po diskusi s vedoucí školní jídelny a povinnosti dodržovat potravní koš, parlamenťáci sami svoje návrhy v původní podobě vyhodnotili jako nerealizovatelné. Obecně se vedení parlamentu vždy snaží nechat parlamenťáky projít celou cestu realizace návrhu a to i v situacích, kdy je pravděpodobné, že cesta nebude úspěšná.

Jste s CEDU už 10 let, co všechno přinesla vaší škole tato spolupráce?

Díky projektu „Respektující žákovský parlament“ ve škole naskočili další lidé do vzdělávání v týmu, vykročili na cestu osobního rozvoje prostřednictvím spolupráce s dalšími školami a učiteli. Parlament je součástí DNA školy, funguje pravidelně, nikdo z vyučujících v něm nehledá problém, neobává se ho. Všichni víme, že je nám v některých situacích užitečný. Každý týden pomahá třídním učitelům např. s ledolamkami na třídnických hodinách. Parlamenťáci se podílejí na PR školy, reprezentují školu na veřejnosti (celokrajské konference, spolupráce s domovem důchodců apod.). CEDU je pro nás respektovaný partner, který dokázal vytvořit funkční spolupracující síť škol a učitelů. Vážíme si také spolupráce s lidmi, které jsme během těch deseti let poznali.

Co tě během naší spolupráce nejvíc zasáhlo – v pozitivním slova smyslu – na osobní rovině, ale i profesně?

U mladých lidí je obvyklé, že jsou plní energie, nápadů, přitom přátelští a komunikativní. Tým CEDU byl od začátku jiný velmi promyšleným přístupem, detailně propracovaným plánem vzdělávacích aktivit a důslednou reflexí realizovaných aktivit. Lektoři dokázali dát dohromady skvělý tým škol a učitelů. Práce v takovéto skupině vždy vede k růstu tvůrčí energie, často k synergiím. Prostě hodně pracujete, ale nejste unavení. To jsme s CEDU opakovaně zažívali. Najednou neřešíte, zda jste v práci nebo máte volno. Prostě děláte to, co je momentálně potřeba, protože vám záleží na výsledku, a děláte to rádi.

Podařilo se vám některé z pilířů naší spolupráce (pedagogický konstruktivismus, prožitková pedagogika, práce se skupinovou dynamikou a bezpečím ve skupině) převést do koncepčních věcí jako je vize nebo školní vzdělávací program? Cokoliv, co by vědomě a cíleně ovlivňovalo kulturu školy?

Nás v posledních letech hodně zaměstnával navazující projekt „Pomáháme školám k úspěchu“. Projekt staví na podobných principech. Bezpečné prostředí je například nezbytnou podmínkou práce v tomto projektu, předpokládá se budování pokročilé kultury školy. Na to navazuje rozvoj čtenářství a dalších oblastí. Hodně jsme pracovali na kvalitě výuky – opět návazně v konstruktivistickém duchu. Takže se dá říci, že se vším pracujeme neustále dál. Ladění školního vzdělávacího programu je momentálně před námi.

Chtěl bys v k tomuto našemu prvnímu online rozhovoru dodat něco, na co jsem se tě nezeptal?

Asi, že jsem jako člověk rád, že jsem lidi kolem CEDU potkal. A že CEDU držím pěsti.

 

Tomáš Hazlbauer
12. května 2020