Do začátku školního roku nové metodiky pro žákovský parlament!

8.9.2011

 

Nové metodiky pro žákovský parlament!

S našimi partnerskými školami vstupujeme do nového školního roku se 4 metodikami pro práci se žákovským parlamentem. Příští září se můžete těšit na jejich finální verzi. Pojďte nahlédnout do naší kuchyně - tématem jsou volby!

V minulém školním roce jsme s učiteli z projektu Model respektujícího žákovského parlamentu testovali metody pro práci s parlamentem a na základě toho vyvíjeli metodiky pro žákovský parlament. Do nového školního roku s našimi testovacími školami vstupujeme se 4 metodickými sešity, které se zaměřují na různé oblasti práce s parlamentem:

1. Co bychom měli vědět, než začneme se žákovským parlamentem pracovat

2. Jak nastartovat činnost žákovského parlamentu

3. Na co nezapomínat během školního roku

4. Jak zrealizovat první projekty

 

Metodiky budeme ještě rok testovat a v příštím školním roce se můžete těšit na jejich finální verzi. Již nyní vás ale necháme nahlédnout do naší parlamentní kuchyně a podělíme se s vámi o to, jak na volby.

 

 

VOLBY

Když ve škole organizujeme volby, již máme za sebou přípravnou fázi, kterou realizovala pracovní skupina složená ideálně z koordinátora, zástupců vedení, třídních učitelů či učitelů občanské výchovy, ale také klidně vybraných žáků. Skupina již stanovila místo a čas pro setkávání žáků, vymezila cíle a poslání parlamentu a seznámila celý sbor s tím, proč žákovský parlament na škole máme a jak jej můžeme podporovat, aby fungoval efektivně.

 

Role koordinátora

Koordinátor je nejiniciativnějším členem pracovní skupiny, intenzivně spolupracuje s třídními učiteli, vede celou školu k úspěšným volbám.

 

Časové vymezení

Volby je třeba připravit, zrealizovat a vyhodnotit v rozmezí dvou týdnů. Optimálně by mělo jít o druhý a třetí týden v září. Na některých školách se zástupci volí již v červnu roku předcházejícího.

 

Volební systém a řád

Postup je třeba zvolit podle možností a potřeb konkrétní školy. Pracovní skupina vymyslí volební řád: zda proběhne tajné či veřejné hlasování, zda bude uplatněn většinový či poměrový volební systém, důležité je také vymyslet, kolik žáků a z jakých tříd v ŽP bude. Rozhodnutí je vždy na škole: neexistuje žádný ideální model, jedná se vždy o konkrétní a na míru šitý volební systém.

 

Kandidáti do voleb

I u výběru kandidátů vždy záleží na škole. Musíme však promyslet, jakým způsobem budou kandidáti nominováni (třídou, jmenováním, vlastní motivací). Důležité je si pohlídat, aby ten, kdo je nominován, souhlasil s tím, že bude volen. Současně si také musíme definovat, jaké vlastnosti má dobrý zástupce ŽP. S tím bychom pak také měli seznámit děti-voliče.

Varianty výběru žáků

a) 2 – 4 žáci za každou třídu: zástupci ze všech tříd celé školy / zástupci od určitého ročníku (nejčastěji 4. – 9. třída)

b) kdokoliv, kdo dostane hlasy na základě kampaně (tudíž bez ohledu na kritérium, aby měla každá třída svého nástupce)

 

Příprava voleb

Volby lze uspořádat velmi jednoduše, ale i tak propracovaně, aby připomínaly opravdový volební den (volební průkazy, plenty, zapečetěné urny, komise, volební lístky, formuláře pro sčítání hlasů…). Vše se odvíjí od poctivě vymyšleného volebního systému a chuti dospělých volby podpořit a žáky motivovat. Čím větší váhu volbám dáme, tím odpovědněji k nim žáci zpravidla přistupují.

 

Předvolební kampaň

Pokud se škola rozhodne jít cestou volení zástupců do ŽP z celé školy bez ohledu na zastoupení všech tříd v parlamentu, měla by také pracovní skupina promyslet, zda si kandidáti budou připravovat nějaký „program“ a jakou skupinu jím budou oslovovat (celá škola, třída, jen jeden stupeň…) a jak se kampaň bude odehrávat (na nástěnce, prezentace před celou školou, rozhlasem…).

 

Propagace voleb

V další fázi začíná koordinátor volby propagovat. Kromě žáků a učitelů je třeba důkladně informovat i rodiče a zaměstnance školy. Jelikož se vždy určitá část voleb odehraje ve třídách, musí pracovní skupina vymezit roli třídních učitelů. Čím konkrétnější pokyny třídní dostanou, tím lépe volby proběhnou. Pomáhají totiž přenášet informace do svých tříd a hlavně koordinovat definování a výběr vhodných kandidátů.

Sčítání hlasů

Připravit se musí i způsob zpracovávání a sčítání hlasů tak, aby se o to už začali co nejvíce starat sami žáci (zástupci ještě nejsou zvoleni a ani by kandidáty nebylo vhodné do tohoto procesu zapojovat, avšak je možné zapojit jakékoliv jiné žáky). Výsledky voleb je pak třeba vyhlásit a prezentovat.

 

Uvedení do úřadu

Zvolení zástupci pak mohou být vedením školy slavnostně uvedeni do úřadu, čímž jejich funkci i celému ŽP dodáme na větší důležitosti („inaugurace“, slavnostní jmenování před celou školou, složení slibu dle smlouvy s vedením…)

 

DOBRÁ PRAXE V FZŠ ČESKÉ MLÁDEŽE

„Po volbách se v aule naší školy konala slavnostní inaugurace členů ŽP za přítomnosti rodičů, učitelů a vedení školy. Zde členové parlamentu složili svůj slib, podepsali smlouvu s vedením školy a zároveň slavnostně podepsali i slavnostní slib. Vše bylo zakončeno slavnostním přípitkem.“

(paní učitelka z FZŠ České mládeže, Ústí nad Labem)

 

Žáci na FZŠ České mládeže v Ústí nad Labem si sami vymysleli slib člena žákovského parlamentu:

My, žákovský parlament,

svým podpisem slibujeme,

že všechny své povinnosti plniti vždy budeme.

Budeme hájit naše práva,

využijeme možností, co nám škola dává.

Doufáme, že tohle všechno zvládneme

a že nejlepší v tom budeme.