ČERVEN - čas pro hodnocení

7.6.2011

Poslední měsíc školního roku přínáší kromě uzavírání známek, školních výletů a vůně prázdnin, také čas a prostor pro zhodnocení uplynulého školního roku. A to ať se žáky, tak s učiteli. Rádi bychom se s vámi podělili o dvě metody, které jsme použili jednou při hodnocení práce žáků a jednou učitelů.

 

EVALUAČNÍ TERČ - tuto metodu jsme použili při hodnocení projektu, který si sám připravil a realizoval žákovský parlament. Jednalo se o pořízení a výtvarnou úpravu stolu do školního klubu. Poté, co jsme stůl slavnostně za přítomnosti pana ředitele předali vedoucí školního klubu, sedli jsme si se žáky v příjemné místnosti a pustili se do zhodnocení celé akce. Kroky byly následující:

 

- všichni jsme si sedli na zem do kolečka

- uprostřed jsme umístili tzv. evaluační terč (na velkém papíru ručně namalovaný terč s čísly)

- každý dostal lentilky - stejný počet, jako počet otázek

- na začátku každého "kola" jsme se zeptali na otázku a každý dal svou lentilku na terč podle toho, jak onu aktivitu hodnotil (od 1 do 5)

- poté se všichni podívali, jak jsou lentilky rozmístěné a kdo chtěl řekl, proč ji umístil zrovna na toto místo

- po skončení jednoho "kola" si lentilku všichni snědli a začalo nové kolo s novou otázkou a novou lentilku

- otázky pro inspiraci: Jak se nám akce povedla? Jaká byla spolupráce v týmu? Zapojili se všichni stejnou měrou? Jak hodnotili náš projekt ostatní ve škole? Jak jsme zvládli propagaci projektu?

- žáky aktivita bavila, soustředili si, jedli lentilky, hovořili otevřeně a k věci

 

HODNOTÍCÍ PROCHÁZKA - tato metoda byla určena učitelům, kteří jsou zapojení do projektu Model respektujícího žákovského parlamentu. Věnovali jsme jí jedno dopoledne a cílem bylo zhodnotit spolupráci školního týmu, který je zapojen do projektu, během uplynulého roku. Aktivita vypadala následovně:

 

- každý školní tým (6 týmů po třech osobách) dostala ráno baťůžek, v němž nalezl svačinu, mapu, pomůcky na kreslení a instrukce k cestě.

- součástí instrukcí k cestě bylo několik obálek, které měly na sobě napsaný čas, jež znamenal hodinu, ve kterou je nutné obálku otevřít

- v každé obálce byla jedna otázka k reflexi a zamyšlení (např. Jak se vám v týmu spolupracovalo? Co všechno jste společně zažili? Jak byste ohodnotili rovnoměrné rozložení sil v týmu? apod.)

- týmy se poté vydali na cestu (ideálně někde v přírodě, parku apod.) a během tohoto putování si postupně otvírali obálky a zamýšleli se nad otázkami

- cestu jim zpestřila možnost zastavit se u vědmy (která jim poskytla pohled zvenčí na jejich tým), nebo u zlaté rybky (u které si mohli napsat jakékoli přání pro druhou polovinu projektu)

- na závěr měla každá skupina ztvárnit své zážitky a to, jak vidí svůj tým, na malířské plátno

- když jsme se sešli ve stanovený čas opět dohromady, sdělili jsme si zážitky z putování a ukázali si obrazy

- učitelé hodnotili tuto aktivitu velmi pozitivně - umožnila jim zhodnotit uplynulý rok a rozdělit si lépe práce na rok příští